Klášter Svatý Jan pod Skalou a kostel Narození sv. Jana Křtitele

Vznik kláštera jako takového lze nicméně datovat do roku 1420, kdy se sem uchýlili benediktýnští mniši poté, co jim husité zničili jejich domovský klášter v Ostrově.

Na stavbě kláštera se finančně významně podílel šlechtic Oldřich Zajíc z Hazmburka. Díky jeho štědrosti mohli mniši postavit počátkem 15. století kostel při Ivanově poustevně. Hazmburský erb je proto dodnes součástí klášterního znaku.

Kapacity kostela však nemohly absorbovat příliv poutníků, kteří se sem chodili poklonit poustevníkově památce. V roce 1657 proto začala náročná stavba nového barokního kostela podle plánů italského architekta Carlo Lurago, mimochodem také autora pražského Klementina.

Bohužel již velmi brzy po dokončení začalo v novém kostele praskat zdivo a klenba. Další přestavby se v roce 1711 ujal Kryštof Dientzenhofer, který se pokusil dřevěnou konstrukcí odlehčit klenbu. Problémy nicméně neodezněly a byly odstraněny teprve až na přelomu 20. a 21. století, kdy inženýr Rineš zjistil, že potíže způsobuje pohyblivá skála.

Kostel je přímo propojen s jeskyní poustevníka Ivana. V části je stále dochovaná i původní krápníková výzdoba a údajné kamenné lože poustevníka.

Kostel je zasvěcen Janu Křtiteli a tohoto světce zobrazuje velký obraz Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi. V roce 1600 ho namaloval J. J. Heinsche. Další pozoruhodností je náhrobek sv. Ivana se sochou, jeho ostatky a také balvan s údajným otiskem poustevníkovi nohy.

Věž kostela dříve sloužila jako zvonice v původním Hazmburském kostele. Z věže zvoní 4 zvony. Dva jsou nové, nicméně jeden pochází z roku 1404 a patří tak k nejstarším dochovaný zvonům u nás.

Rozkvět kláštera ukončil v roce 1785 císař Josef II. Klášter zavřel a majetek nechal vydražit, čímž začalo období průmyslového využívání kláštera. V klášterní budově se postupně vystřídaly koželužny, papírna nebo dokonce lázně. Funkci hlavního lázeňského lékaře zde zastával například otec bratrů Čapků Antonín.

Skutečně temnou dobu klášter zažil během komunistického režimu. Z duchovního místa se v 50. letech stala jedna z nejkrutějších věznic, kam byli posíláni političtí vězni. Podmínky byly natolik nesnesitelné, že na nátlak Červeného kříže bylo vězení v roce 1955 zrušeno. Z kláštera se pak stala policejní škola.

Všechny tyto přestavby měly za následek postupné ničení významné památky a v roce 1994 církev klášter přebírala ve skutečně tristním stavu. Dnes zde sídlí Vyšší odborná škola pedagogická a areál kláštera s kostelem je chráněn jako národní kulturní památka.

TIP: Klášter leží na legendární turistické trase Vojty Náprstka – jedné z nejstarších značených turistických trase v České republice. Nádherný výhled se vám otevře od kříže na Svatojánské vyhlídce.