- PARTNER
Nižbor
Nižbor je vyhlášeným výletním místem do okolní přírody, ale nejen to. V obci se nachází zámek s expozicí či sklárna jejíž historie sahá k počátku 20. století.
První zmínka o obci se objevuje v roce 1265 v listině krále Přemysla Otakara II., který zde nechal vystavět hrad. Z původně německého jména Miesenburg, čili hrad nade Mží (tak se kdysi nazývala Berounka), se postupně vyvinul současný český název. Obec však nevznikla jako ves v podhradí, jak bývá pro městečka a vesnice pod hrady typické. Základem obce se stala železná huť, která zde byla založena v první polovině 16. století držiteli hradu. Za prací se sem začali stěhovat lidé, kteří si v okolí hutě stavěli své příbytky. Ves se rozrůstala a dostala jméno Nová Huť (to proto, že existovala i Stará Huť – dnešní Hýskov). Velkou povodní v roce 1872 a pádem Vídeňské burzy o rok později byl odstartován zánik železáren, provoz zde skončil roku 1875. Název Nová Huť (od roku 1925 Nová Huť pod Nižborem) obci zůstal až do roku 1946, kdy byla přejmenována na Nižbor.
Stradonické oppidum
Vrch Hradiště a Stradonice (část Nižboru), kde se vrch nachází, jsou v archeologickém světě pojem. Rozsáhlé keltské oppidum na dnešním Hradišti se podle mnoha
badatelů stalo pravděpodobně hlavním obchodním a výrobním centrem tehdejší střední Evropy. Nálezy dokazují vysokou civilizační úroveň a manuální zručnost zdejších obyvatel. Oppidum bylo objeveno na konci 19. století na základě nálezu pokladu zlatých mincí – duhovek. Nejpohodlnější cesta k oppidu vede od hřbitova ve Stradonicích,
odkud vedou informační tabule naučné stezka až na vrchol. Keltskou kulturu si pak lze vychutnat na nižborském zámku, kde bylo zřízeno Informační centrum keltské kultury se zajímavou expozicí.
Sklářská tradice
Nižborská sklárna nabízí rozsáhlý sortiment broušeného olovnatého křišťálu. Provoz zahájila roku 1903, po II. světové válce byla zestátněna, do soukromých rukou se vrátila po roce 1989. Svoji produkci vyváží do celého světa, vyrobena tu byla řada oficiálních státních darů, například pro královnu Alžbětu II. nebo papeže Jana Pavla II. Proslavené jsou i sportovní trofeje, poháry a ceny, dvě desítky let se zde rodili Čeští lvi. Zručnost zdejších sklářů a brusičů lze obdivovat na skupinové nebo individuální exkurzi.
