Joachim Barrande

Joachim Barrande se narodil ve vesnici Saugues ve Francii koncem 18. století. Jeho rodiči byli Charlotta Louisa a Augustin Barrand, drobný obchodník s plátnem a houněmi. Nejprve vystudoval lyceum v Paříži, poté pokračoval ve dvou dvouletých cyklech ve studiích polytechniky, na kterou navázal studiem na École nationale des ponts et chaussées zaměřené na stavby mostů a silnic. Během studentských let navštěvoval i přírodovědné přednášky, přesto se však živil jako stavební inženýr. Několik let působil také v Bordeaux a Saumuru, kde postavil dodnes stojící most přes řeku Loiru.

V roce 1826 nastoupil do služeb vévody Agoulêmu, pozdějšího francouzského krále Karla X., kde pracoval jako vychovatel jeho vnuka Jindřicha. Po červencové revoluci roku 1830 odešel s královskou rodinou do exilu ve skotském Edinburghu. Zde se Barrande seznámil s paleontologem Roderickem Murchisonem a pravděpodobně se začal více zajímat o paleontologii.

Svůj život v Čechách započal v roce 1832, kdy se i s královskou rodinou přesídlil na zámek Buštěhrad na Kladensku, ze kterého se ale z důvodů epidemii cholery záhy přesídlili na Pražský hrad. Díky svému postavení a zájmům se rychle ocitl v kontaktu s českými kulturními kruhy. Bydlel na Malé Straně v domě U Tří zlatých hvězd u hygienika dr. Bauera z Adelsbachu a byl častým hostem v blízkém Šternberském paláci u hraběte Kašpara Šternberka, který se díky své sbírce kamenů stal zakladatelem českého paleontologického výzkumu.

Když přestal  pracovat v královské rodině jako vychovatel, chtěl se vrátit ke své původní profesi stavebního inženýra. Zůstal však u hraběte Jindřicha jako hospodářský poradce a byl tak finančně zajištěn. Zájem o paleontologii u něj podnítil nález zkameněliny hlavonožce rodu Orthoceras. Hrabě Kašpar Šternberk, prezident První privilegované pražské železniční společnosti, jej požádal o posouzení možnosti prodloužení Lánské koněspřežky údolím Berounky a přes uhelné pánve u Radnic do Plzně. Při mapování terénu narazil na naleziště zkamenělin (zejména trilobitů), břidličné skály u Skryjí a Týřovic.

Po roce 1840 začal Barrande intenzivně cestovat středními Čechami, aby mohl mapovat území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Pohyboval se pravidelně především v okolí Prahy zvláště směrem k Berounu, případně dále směrem k Rakovníku či k Příbrami. Občasné exkurze podnikal ovšem také na jiná místa v celé Evropě. O průzkumech si vedl podrobné zápisky, v nichž neopomíjel zaznamenat i skalníky a další osoby, které mu s vyhledáváním zkamenělin pomáhali. Porovnával jednotlivé vrstvy z období siluru ve stovkách nalezišť, která během života prošel. Navštěvoval prvohorní oblasti ve Francii, Španělsku, Anglii, Německu a Skandinávii. Často cestoval do Paříže, kde měl byt a údajně také zajišťoval kontakt mezi královskou rodinou a francouzskými royalisty.

Barrande se při svém pobytu v Čechách naučil česky, jeho služebnou v Praze byla matka Jana Nerudy a tak to byl právě paleontolog Barrande, který měl možnost číst první Nerudova díla. Díky své češtině se lépe dorozumíval mimo jiné i se skalníky, kteří mu nosili nálezy a brali za to plat – nejprve týdenní, posléze od kusu. Svoji znalost češtiny promítl také do názvů některých druhů, které popisoval – například Babinka (podle matky Jana Nerudy). Později se díky Palackému naučil i německy.

Fotografie v záhlaví zveřejněna na základě licence Creative Commons, zdroj.