Po stopách Českých králů
Jen málokterý kout České republiky se může pyšnit tolika královskými místy jako Berounsko. Královským hradištím, hradům a tvrzím dominuje královské město Beroun, které je živoucím srdcem oblasti a vstupní branou hned do dvou chráněných krajinných oblastí – Českého krasu a Křivoklátska. Vydat se po stopách českých králů, poznat místa, kde se psaly české dějiny a seznámit se s jejich příběhy nikdy nebylo jednodušší. Putovat ve šlépějích královských střevíců můžete pěšky i na kole, záleží jen na vás, co je vašemu srdci milejší. Ať už se však vydáte tak či onak, o zážitky ani poznání nebude nouze. Pojďte se s námi podívat, kolik míst a příběhů vás na Berounsku čeká.
1. Úsek Dobřichovice – Karlštejn
První úsek trasy Po stopách českých králů začíná u dobřichovického zámku. Kolaři využijí stejnojmennou trasu, která je součástí dálkové cyklotrasy EuroVelo 4. Cestu, linoucí se převážně podél břehu řeky Berounky, si v Hlásné Třebani zkraťte ulicí Karlštejnská. Pokud však raději chodíte po svých, následujte od zámku zelené turistické značení do Karlíku. Po cestě můžete obdivovat sochařskou galerii pod otevřeným nebem. Z Karlíku pokračujte Karlickou ulicí až k chatové osadě
(cca 500 m), kde se napojte na červeně značenou trasu vedoucí k hradu Karlštejn.
Z místních pověstí: Poplach, na hradě je ženská!
Vrchlického veselohru o zákazu žen na Karlštejně jistě znáte. Ale znáte i původ této pověsti? Za vším stojí kronikář Václav Hájek z Libočan, který ve svých dílech popsal Karlík jako hrad sloužící pro přechodný pobyt královny a jejího dvora, jelikož ženy na Karlštejn nesměly.
2. Úsek Karlštejn – Tetín
První část trasy vede po frekventovanější silnici, a proto by se pěší turisté měli od hradu vydat nejprve po červené k rozcestí Kubrychtova bouda a odsud zpět k řece po modré do Srbska. Po cestě z vesnice si podél pravého břehu užijete výhledy na řeku i drsný reliéf Českého krasu. „Dobytí“ Tetína ale nebude zadarmo. V poslední části cesty vás čeká převýšení více jak 70 m, a to pouze na jednom kilometru! Odměnou za výkon vám bude jeden z nejkrásnějších výhledů do údolí řeky, hned tři fotogenické kostely a zbytky přemyslovského hradu.
Z místních pověstí: Kněžna Ludmila
Život české světice lze jen těžko shrnout do pár vět. Spolu se svým mužem, knížetem Bořivojem, se zasloužila o rozvoj české státnosti, oba položili základní kameny českého křesťanství i budoucího království. Byla milující matkou i babičkou a silnou vládkyní. Neshody se snachou Drahomírou nakonec vyústily v její uškrcení přímo na hradišti Tetín.
3. Úsek Tetín – Beroun – Králův Dvůr
To, co jste si od řeky vyšlápli na Tetín, oceníte po cestě na dalším úseku. Zasloužený sešup zpátky k Berounce! A rovnou do královského Berouna, kde se určitě na chvíli zastavte, město má co nabídnout. Až budete připraveni, zpátky na trasu se vydejte k říčce Litavce, která má svým spádem téměř horský charakter. V okolí koryta můžete narazit na volavku, ledňáčka či racka. Proti jejímu proudu vás cyklostezka dovede až ke královedvorskému zámku.
Z místních pověstí: Ze Slavošova Berounem
Podle pověsti založil dnešní Beroun Slavoš, manžel bájné kněžny Tety. Rozrůstající se město, pojmenované po svém zakladateli Slavošov, však postihla ničivá povodeň a mor, před kterými místní prchli na hrad Hýskov. V opuštěném městě se rychle usídlili jen lupiči přepadající pocestné. A tak se Slavošovu začalo říkat hrozný „beroun“.
4. Úsek Králův Dvůr – Točník a Žebrák
Putování po stopách českých králů na pomezí Křivoklátska, Brd a Podbrdska vás dovede na nejznámější české souhradí – Točník a Žebrák. Ke královským hradům vás dovede cyklotrasa EuroVelo 4. Ve Zdicích se určitě nezapomeňte zastavit u samoobslužného Napajedla pod Knihovem, kde se posilníte před náročným stoupáním. Ujít trasu pěšky chce velké odhodlání a zkušenosti. Pokud ale milujete výzvy, naplánujte si túru a hurá na hrad(y)!
Z místních pověstí: Těžký osud českého knížete
Největší nešťastník mezi českými knížaty? Bezesporu Jaromír! Přemyslovskému knížeti připravil život nelehký osud. Jeden z bratrů ho nechal vykastrovat, druhý oslepit, a nakonec byl zajat rodem Vršovců, který ho poté údajně zavraždil. Byl držen a mučen na vrchu Velíz u Kublova, kde po svém osvobození nechal Jaromír jako výraz vděku postavit kapli sv. Jana Křtitele.
5. Úsek Beroun – Nižbor
Zpátky do královského města! Na severozápad spojuje cyklotrasa Po stopách českých králů Beroun s Nižborem. Pohodlnou jízdou nebo chůzí podél řeky se dostanete do kraje Keltů a sklářů. Cestou se můžete zastavit v Hýskově, kde se nachází rodný dům Františka Nepila, stánek s věhlasnou zmrzlinou nebo v parných letních dnech oblíbený jez na Berounce. V Nižboru byste neměli vynechat návštěvu tradiční sklárny Rückl a zámku s expozicí věnovanou nálezům z nedalekého keltského oppida ve Stradonicích.
Z místních pověstí: Kdo vysvobodí písaře?
V komnatách nižborského zámku se zjevuje duch zabitého písaře držícího bochník chleba v jedné ruce a džbán vody v té druhé. Vysvobodit ho může člověk, který si odkrojí krajíc z jeho bochníku. Za dobrý skutek však zaplatí životem.
6. Úsek Nižbor – Křivoklát
Pokud vám dosavadní objevování nestačilo a chcete se vydat dál do nitra Křivoklátska, pokračujte z Nižboru ke královskému Křivoklátu. Nejkratší cyklistická cesta vede přes Roztoky u Křivoklátu. Pro zkušenější jezdce je alternativou trasa přes Zbečno. Pěšky se zase můžete vydat po zelené přes Nový Jáchymov a poté po červené až k hradu Křivoklát. A máte-li rádi výzvy, lze si putování prodloužit až ke zřícenině královského hradu Týřov anebo ještě dál až na zříceninu hradu Krakovec.
Z místních pověstí: Slavíci z Křivoklátu
I dnes se můžete projít podél hradu po Slavičí stezce vedoucí pod okny tehdejších královských komnat. Své jméno získala za dob Karla IV., který na hradě pobýval s manželkou Blankou z Valois. Tehdy prý poddaní chytali slavíky do klecí, aby je pak vypouštěli pod okny královny. Jejich líbezný zpěv totiž dokázal rozveselit srdce nastávající matky.
