• TOP

Vrch Velíz

Ve slovanských dobách tady uctívali boha Velese a v přemyslovských tu Vršovci věznili knížete Jaromíra. Ten zde nechal okolo roku 1000 postavit jako poděkování za svou záchranu dřevěnou kapli sv. Jana Křtitele. Tu následně svěřil kníže Břetislav do správy benediktinům, kteří tu zřídili nejdříve poustevnu a postupně vybudovali proboštství. Velíz byl symbolem také v době národního obrození. Obrozenecké umělce přitahovalo jméno slovanského a pohanského boha Velese a traduje se, že právě na tomto místě složil Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova, známou vlasteneckou píseň Čechy krásné Čechy mé.

Dnes je možné při prohlídce kostela pozorovat staletý stavební vývoj. Pozůstatkem středověkého probošství benediktinů z první poloviny 13. století je budova dnešní márnice a okolní zdi, které se táhnou za hřbitov a také románské portály a okna. O dějinách probošství se lze dočíst na informačních tabulích. Ostatní budovy byly dostavovány postupně až do 19. století. Centrem areálu je mohutný kostel. Kámen použitý na jeho stavbu má načervenalou barvu a byl těžen přímo na Velízu. V průčelí stály původně dvě věže, které vzaly za své v husitských válkách. Dnešní věž s cibulovou bání má již barokní charakter a také všechno vnitřní zařízení je pozdně barokní.

TIP: Návštěvu kostela na Velízu můžete spojit s okružním výletem. Z Kublova se vydáte po žluté značce na Velíz a odtud pokračujete na rozcestí Pod Čihadlem, kde žlutou vyměníte za červenou turistickou značku. Ta vás povede krásnými místními lesy na rozcestí V polesí Jestřáb, odkud se pěšinou vydáte k vesničce Kolna. Z Kolny pak jeřábovou alejí pokračujte k přírodní památce Zdická skalka. Odsud zbývá zpět do Kublova jen pár set metrů po asfaltové silnici. Celkem ujdete asi 10 kilometrů.